Havaj je nádherná, fotogenická a každý ostrov je jiný. Big Island je největším ze souostroví a nabízí celkem 11 různých ekosystémů. Najdete zde vše od sněhu, až po horkou lávu. Zde máte pár tipů na místa, které by fotograf neměl minout.
Havaj je místem, kde se odjakživa setkávali různé kultury a náboženství. Na Oahu najdete kostely a chrámy nejrůznějších církví a společenství. Mě osobně nejvíc oslovil chrám Byodo-In, který je zmenšenou replikou stejnojmenného chrámu z japonského Uji. Co zde najdete?
Chrám byl postaven a otevřen pro veřejnost 7. června 1968 na sté výročí příchodu prvních japonských migrantů na Havaj. Jedná se o repliku Zen Budhistického chrámu, kterých najdete v Japonsku poměrně hodně. Nejde o praktikující chrám, i když v minulosti zde bylo možné budhistické mnichy potkat při modlitbách. Často je využíván pro svatební obřady.
Pokud vyrážíte z Honolulu, je nejlepší využít silnici č. 63, která se jmenuje Likelike highway. Případně můžete jet i po silnici H3 či po Pali Highway. ze všech po projetí hor odbočíte na silnici č. 83 a vydáte se na sever. Na začátku městečka Ahuimanu se na levé straně nachází Valley of the Temples, což je primárně hřbitovní komplex. Ten projedete a v jeho zadní části, na úpatí hor se nachází právě Byodo-In temple.
Mapa Byodo-In temple, Havaj
Vrátnici Valley of the Temples můžete projet, zde nic platit nebudete. Pouze budete nasměrováni k chrámu. Parkoviště u chrámu je bezplatné a pokud přijedete po ránu, nebudete mít problém zaparkovat. Chrám je aktuálně otevřený od 8:30 do 17:00 s tím, že vřele doporučuji dorazit brzy ráno. Web nicméně tvrdí, že otvírací doba je od 9:00 do 17:00, takže se může stát, že budete muset chvilku počkat.
Chrám je oblíbenou turistickou zastávkou a přes den zde bývá opravdu hodně lidí. Po ránu se v areálu fotí velmi dobře. Před cestou si zkontrolujte na webu http://www.byodo-in.com, zda není chrám uzavřen například kvůli svatbě.
Vstupné za jednu dospělou osobu jsou symbolické $3.
Byodo-In, Oahu, Havaj
Chrám samotný je obklopen jezírkem, ve kterém se krásně zrcadlí. Po ránu je dobře nasvětlen sluncem a pokud máte štěstí na dobré počasí, přímo za chrámem se tyčí zelené hory. V zahradě chrámu najdete jezírko s tekoucí vodou a nechybí zde řada tropických rostlin. Uvnitř chrámu čeká pozlacená socha sedícího Budhy. V zahradě je i krásný zvon a meditační altán.
V jezírku je velké množství kaprů Koi a v zahradách můžete potkat kromě jiného pávy, černé labutě nebo třeba želvy.
Celkově na prohlídku a focení počítejte s cca hodinou.
Byodo-In, Oahu, Havaj
Byodo-In, Oahu, Havaj
Chrám Byodo-In působí velice uklidňujícím dojmem a budete se zde cítit dobře. Na rozdíl od řady jiných chrámů a kostelů na ostrově nepůsobí ani pompézně ani neautenticky. Pokud si chcete užít trochu té americké pompéznosti a nevkusu, zajeďte si do Laie Hawaii Temple, který spravují Mormoni.
Laie Hawaii Temple
Pokud máte rádi pěší turistiku, jistě mi dáte za pravdu, že jsou výšlapy, které jsou v pohodě a pak ty, u kterých si říkáte: “Proč to proboha dělám”. Pokud jste na Havaji na ostrově Oahu, bydlíte někde v Honolulu a chcete vypadnout z přelidněné Waikiki pláže, máte řadu možností. Hledáte-li něco snadného, běžte na Diamond Head vyhlídku. Pokud chcete prověřit svojí kondičku, tak zvolte Koko crater railway trail jako já.
Když pojedete autem, čeká vás cca 25 minut jízdy na východ od Honolulu po silnici číslo 72. Jde o hlavní cestu s poměrně silným provozem a dojedete do Hawaii Kai. Z hlavní silnice odbočíte na LunaliloHome Rd, a z té pak na Anapalau St, kterou dojedete do Koko Head district parku. Pokud by vás navigace hnala jinudy, tak vězte, že ostatní silnice jsou zavřené.
Alternativně můžete využít autobus č. 22, který má zastávku přímo na hlavní silnici jen kousek odtud.
Z parkoviště v parku se vydáte po původní, nyní zavřené silnici na sever, která vás zavede na začátek trailu.
Zespodu vypadá Koko Head neškodně 🙂
Celý trail je původní trať, kterou používali vojáci pro zásobování bunkru na vrcholu Koko Head kráteru. Trať je absolutně rovná, strmá linka, takže celou dobu vidíte, co jste už urazili, a co vás ještě čeká. Je se na co těšit, protože budete na prudkém havajském slunci stoupat cca 1,5 km nahoru a to samé vás pak čeká dolů. Nemine vás přes tisíc pražců, které slouží jako schody a věřte mi, že v druhé polovině, kde je kopec ještě prudší, už bolí každý krok.
Pohled dolů zhruba z poloviny ve vás vyvolá hrdost. Pohled nahoru zoufalství.
Cesta nahoru zabere od 20 minut do cca 1,5 hodiny podle kondice. Já byl blíž tomu druhému číslu. Převýšení je skoro 400 výškových metrů a to ne příliš pohodlným terénem. Pražce jsou různě rozlámané, posunuté, a tak je stoupání o to náročnější. Naštěstí budete potkávat hodně mladých, kondičně lépe vybavených sportovců, kteří vás budou při předbíhání povzbuzovat – prostě Američani. Připadal jsem si cestou nahoru staře, unaveně a zoufale. Dělejte pravidelné přestávky a vezměte si hodně vody a předstírejte, že fotíte. Je to důstojnější. Já táhl 13 kg foto batoh, stativ, a tak jsem vzal jen jednu lahev vody, čehož jsem litoval, ale vypadal jsem jako fotograf.
Odměnou za strastiplnou cestu je nádherná vyhlídka na jihovýchodní část ostrova. Uvidíte Hanauma Bay a Kui channel v celé kráse. Samozřejmě městečko Hawaii Kai budete mít jak na dlani. V dálce je vidět Diamond Head a kousek Honolulu a na severu celý kráter Koko a pobřeží dál až k Makapu’u Pointu. Vyhlídka je opravdu úchvatná a stojí za tu námahu.
Pohled do Koko kráteru
Počítejte s tím, že nahoře není žádné zázemí, záchody, dokonce ani Starbucks! Jen opuštěný kryt, úchvatná vyhlídka a pocit, že jste to dokázali.
Pohled na Hawaii Kai
Dolů se aspoň mně šlo lépe než nahoru. To samozřejmě neznamená, že cesta je jednoduchá. Nekonečné klesání, vysoké schody a dlouhé kroky si vybírají neúprosně daň v kolenou a ve stehenních svalech. Přesto dolu se dá bez problémů dojít za cca 30 minut a někteří sportovci to asi dali za pár minut.
Přiznám se bez mučení, že cestou nahoru jsem proklínal foto batoh, sebe a ten pitomý nápad jít nahoru. Několikrát jsem si musel udělat přestávku, protože jsem tradičně přepálil začátek. Ale stálo to za to. Ten pocit vítězství sama nad sebou a svou leností, i ten výhled. Takže přátelé, neváhejte!
