Seznamte se s aplikací Pixbuf! Naplápujte si cestu s Fripitem a sdílejte vaše fotky s Pixbufem!






Možná jste ten pojem už někde viděli nebo zaslechli. Hyperfokální vzdálenost je jeden z nejtajemněji a nejvíc sexy znějících fotografických pojmů. V zásadě jde o to, pro daný objektiv a danou clonu maximálně využít hloubku ostrosti. Nebo obráceně zajistit, aby vše ve scéně bylo ostré při co nejmenší cloně. Jak na to?
Nejprve si vysvětleme pojem hloubky ostrosti. Ta nám říká, jaká část fotografované scény bude přijatelně ostrá a co bude už neostré. Čím blíže je objekt, na který zaostříme, tím je hloubka ostrosti menší. Čím nižší clonové číslo nastavíme, tím bude opět hloubka ostrosti menší. A v neposlední řadě čím kratší je ohnisková vzdálenost objektivu, tím je hloubka ostrosti naopak větší. Do hry tedy vstupují tři faktory, které se navzájem ovlivňují.
Používá se většinou označení H a teorie říká, že pokud zaostříte na tuto vzdálenost (H), tak při dané cloně a ohnisku bude ve fotografii ostré vše od H/2 přesně do nekonečna. Využijete tak maximálně hloubku ostrosti.
Nejčastěji se hyperfokální vzdálenost používá v krajinářské fotografii, když chcete mít ostré jak objekty v popředí, tak celé pozadí. Stačí odhadnout vzdálenost od vás k nejbližšímu objektu, zaostřit na dvojnásobnou vzdálenost a při správné cloně máte vyhráno.
Výpočet pracuje s ohniskem a clonou. Vzorec není důležitý, protože je nepraktické provádět výpočet ve scéně. Někteří fotografové si s sebou na focení nosí tabulky či grafy hyperfokální vzdálenosti, ale sami uznáte, že jde o nepraktický postup. Proto jsme pro vás vyrobili aplikaci, které vám hyperfokální vzdálenost spočítá na iPhonu, telefonech s Androidem či na AppleWatch. Nepotřebuje připojení k internetu, takže ji můžete použít doslova kdykoli.
Ovládání je velice prosté, stačí nejprve nastavit ohniskovou vzdálenost, na kterou právě fotíte. Tu vidíte na objektivu. Pak se ujistit, že máte správně nastavenou velikost snímače. A pak už jen měníte clonu a vidíte okamžitě, jaká vychází hyperfokální vzdálenost. Získané hodnoty si můžete i uložit.
Aplikaci si můžete stáhnout zde: https://itunes.apple.com/us/app/hyperfocalc/id1205650657?mt=8
Aplikaci si můžete stáhnout zde: https://play.google.com/store/apps/details?id=com.fripito.dof
Havaj je místem, kde se odjakživa setkávali různé kultury a náboženství. Na Oahu najdete kostely a chrámy nejrůznějších církví a společenství. Mě osobně nejvíc oslovil chrám Byodo-In, který je zmenšenou replikou stejnojmenného chrámu z japonského Uji. Co zde najdete?
Chrám byl postaven a otevřen pro veřejnost 7. června 1968 na sté výročí příchodu prvních japonských migrantů na Havaj. Jedná se o repliku Zen Budhistického chrámu, kterých najdete v Japonsku poměrně hodně. Nejde o praktikující chrám, i když v minulosti zde bylo možné budhistické mnichy potkat při modlitbách. Často je využíván pro svatební obřady.
Pokud vyrážíte z Honolulu, je nejlepší využít silnici č. 63, která se jmenuje Likelike highway. Případně můžete jet i po silnici H3 či po Pali Highway. ze všech po projetí hor odbočíte na silnici č. 83 a vydáte se na sever. Na začátku městečka Ahuimanu se na levé straně nachází Valley of the Temples, což je primárně hřbitovní komplex. Ten projedete a v jeho zadní části, na úpatí hor se nachází právě Byodo-In temple.
Vrátnici Valley of the Temples můžete projet, zde nic platit nebudete. Pouze budete nasměrováni k chrámu. Parkoviště u chrámu je bezplatné a pokud přijedete po ránu, nebudete mít problém zaparkovat. Chrám je aktuálně otevřený od 8:30 do 17:00 s tím, že vřele doporučuji dorazit brzy ráno. Web nicméně tvrdí, že otvírací doba je od 9:00 do 17:00, takže se může stát, že budete muset chvilku počkat.
Chrám je oblíbenou turistickou zastávkou a přes den zde bývá opravdu hodně lidí. Po ránu se v areálu fotí velmi dobře. Před cestou si zkontrolujte na webu http://www.byodo-in.com, zda není chrám uzavřen například kvůli svatbě.
Vstupné za jednu dospělou osobu jsou symbolické $3.
Chrám samotný je obklopen jezírkem, ve kterém se krásně zrcadlí. Po ránu je dobře nasvětlen sluncem a pokud máte štěstí na dobré počasí, přímo za chrámem se tyčí zelené hory. V zahradě chrámu najdete jezírko s tekoucí vodou a nechybí zde řada tropických rostlin. Uvnitř chrámu čeká pozlacená socha sedícího Budhy. V zahradě je i krásný zvon a meditační altán.
V jezírku je velké množství kaprů Koi a v zahradách můžete potkat kromě jiného pávy, černé labutě nebo třeba želvy.
Celkově na prohlídku a focení počítejte s cca hodinou.
Chrám Byodo-In působí velice uklidňujícím dojmem a budete se zde cítit dobře. Na rozdíl od řady jiných chrámů a kostelů na ostrově nepůsobí ani pompézně ani neautenticky. Pokud si chcete užít trochu té americké pompéznosti a nevkusu, zajeďte si do Laie Hawaii Temple, který spravují Mormoni.
Pokud máte rádi pěší turistiku, jistě mi dáte za pravdu, že jsou výšlapy, které jsou v pohodě a pak ty, u kterých si říkáte: “Proč to proboha dělám”. Pokud jste na Havaji na ostrově Oahu, bydlíte někde v Honolulu a chcete vypadnout z přelidněné Waikiki pláže, máte řadu možností. Hledáte-li něco snadného, běžte na Diamond Head vyhlídku. Pokud chcete prověřit svojí kondičku, tak zvolte Koko crater railway trail jako já.
Když pojedete autem, čeká vás cca 25 minut jízdy na východ od Honolulu po silnici číslo 72. Jde o hlavní cestu s poměrně silným provozem a dojedete do Hawaii Kai. Z hlavní silnice odbočíte na LunaliloHome Rd, a z té pak na Anapalau St, kterou dojedete do Koko Head district parku. Pokud by vás navigace hnala jinudy, tak vězte, že ostatní silnice jsou zavřené.
Alternativně můžete využít autobus č. 22, který má zastávku přímo na hlavní silnici jen kousek odtud.
Z parkoviště v parku se vydáte po původní, nyní zavřené silnici na sever, která vás zavede na začátek trailu.
Celý trail je původní trať, kterou používali vojáci pro zásobování bunkru na vrcholu Koko Head kráteru. Trať je absolutně rovná, strmá linka, takže celou dobu vidíte, co jste už urazili, a co vás ještě čeká. Je se na co těšit, protože budete na prudkém havajském slunci stoupat cca 1,5 km nahoru a to samé vás pak čeká dolů. Nemine vás přes tisíc pražců, které slouží jako schody a věřte mi, že v druhé polovině, kde je kopec ještě prudší, už bolí každý krok.
Cesta nahoru zabere od 20 minut do cca 1,5 hodiny podle kondice. Já byl blíž tomu druhému číslu. Převýšení je skoro 400 výškových metrů a to ne příliš pohodlným terénem. Pražce jsou různě rozlámané, posunuté, a tak je stoupání o to náročnější. Naštěstí budete potkávat hodně mladých, kondičně lépe vybavených sportovců, kteří vás budou při předbíhání povzbuzovat – prostě Američani. Připadal jsem si cestou nahoru staře, unaveně a zoufale. Dělejte pravidelné přestávky a vezměte si hodně vody a předstírejte, že fotíte. Je to důstojnější. Já táhl 13 kg foto batoh, stativ, a tak jsem vzal jen jednu lahev vody, čehož jsem litoval, ale vypadal jsem jako fotograf.
Odměnou za strastiplnou cestu je nádherná vyhlídka na jihovýchodní část ostrova. Uvidíte Hanauma Bay a Kui channel v celé kráse. Samozřejmě městečko Hawaii Kai budete mít jak na dlani. V dálce je vidět Diamond Head a kousek Honolulu a na severu celý kráter Koko a pobřeží dál až k Makapu’u Pointu. Vyhlídka je opravdu úchvatná a stojí za tu námahu.
Počítejte s tím, že nahoře není žádné zázemí, záchody, dokonce ani Starbucks! Jen opuštěný kryt, úchvatná vyhlídka a pocit, že jste to dokázali.
Dolů se aspoň mně šlo lépe než nahoru. To samozřejmě neznamená, že cesta je jednoduchá. Nekonečné klesání, vysoké schody a dlouhé kroky si vybírají neúprosně daň v kolenou a ve stehenních svalech. Přesto dolu se dá bez problémů dojít za cca 30 minut a někteří sportovci to asi dali za pár minut.
Přiznám se bez mučení, že cestou nahoru jsem proklínal foto batoh, sebe a ten pitomý nápad jít nahoru. Několikrát jsem si musel udělat přestávku, protože jsem tradičně přepálil začátek. Ale stálo to za to. Ten pocit vítězství sama nad sebou a svou leností, i ten výhled. Takže přátelé, neváhejte!
S Fripitem jsme se na CES 2017 vydali již potřetí. Loni a předloni jsme měli miniaturní stánek v sekci Eureka hlavního veletrhu díky tomu, že jsme vyhráli podporu v rámci soutěže Start-up Garage @CES. Letos jsme se rozhodli na to jít jinak a myslím si, že se to povedlo. Třeba by se někomu tato zkušenost mohla hodit.
Island je magická, neuvěřitelně rozmanitá, drsná, podmanivá a fotogenická země. V posledních letech se stal velice populární destinací a je stále vyhledávanějším cílem turistů. Sopky, pustiny, vodopády, nádherné pobřeží, ledovcová jezera a mnohem víc. Island má však i svá specifika:
Islandské počasí je pověstně nevyzpytatelné. Často se mění, těžko se odhaduje a dokáže opravdu překvapit. Zimy jsou nečekaně teplé, na mnoha místech bez sněhu. I léto naopak někdy umí potrápit studeným, větrným a deštivým počasím. Buďte připraveni opravdu na všechno!
Díky teplým mořským proudům na severu a ledovcům na jihu Islandu je počasí na tomto ostrově otočené. Jih je chladnější a sušší, sever teplejší a vlhčí. Zejména při cestách v zimním období je dobré si tento fakt uvědomit.
Přestože na ostrově oficiálně žije necelého půl milionu obyvatel a většina v Reykjavíku, na řadě míst vás zejména v létě mohou zaskočit nečekané davy. Na vině jsou samozřejmě turisté. Zejména takzvaný zlatý trojúhelník na jihozápadě (Thingalavatn, Gullfoss, Modrá laguna) je
v sezóně doslova přelidněn. Čím dál od Reykjavíku, čím hlouběji do vnitrozemí, tím méně lidí potkáte. Island i dnes nabízí liduprázdné pustiny, ale v Modré laguně je doslova hlava na hlavě.
Letenky na Island jsou většinou drahé, komplikované a je jich málo. To platí zejména v letní sezóně. Nicméně, pokud se vám podaří vychytat levnou mimosezonní letenku například s lokální WOW Air, tak zpáteční letenka z Evropy může být i kolem 120 EUR, z USA kolem 200 USD.
Island je jednou z mála zemí světa, kde opravdu nepotřebujete lokální hotovost. Doslova vše a všude jde zaplatit platební kartou. Dokonce i vstup na záchod, parkovné či drobný nákup na farmářském trhu. Naopak u řady bezobslužných benzinových pump je platební karta jedinou možností, jak nakoupit. Islandské koruny opravdu potřebovat nebudete.
Chcete se dozvědět o Islandu víc? Stáhněte si našeho průvodce Islandem pro fotografy.
Namibie je jihoafrická země, která získala nezávislost jako jedna z posledních v regionu. Kromě těžby diamantů je známá svými přírodními krásami. Najdete v ní dvě zcela odlišné pouště – Namib a Goby, krásné pobřeží, nejhlubší kaňon Afriky a národní parky plné divoké zvěře. Proč vyrazit fotografovat právě do Namibie?
Víte, že místo, kde bude ležet nové hlavní město Spojených států amerických si vybral George Washington, první americký prezident, v roce 1790 osobně? Napadá vás, proč Washington D.C. jako jedno z mála amerických velkých měst nemá v centru žádné mrakodrapy? Chcete se o Wahingtonu dozvědět další zajímavosti a zjistit, co všechno můžete ve Washingtonu vidět?
U příležitosti oslav Dne nezávislosti máme skvělou nabídku pro všechny cestovatelské nadšence. Užijte si svobodu cestování a stáhněte si naše průvodce jen za 1,99 USD do vašeho mobilu či tabletu nebo využijte 30% slevu na Předplatné.